Evropa není žádným ostrovem na Internetu
Pojďme se podívat na chvíli do Evropy. V Polsku státní olejářská firma PKN Orlen kupuje stovky doposud nezávislých médií, aby získala další hlásné trouby pro vládní stranu „Právo a spravedlnost“. Ó, jak honosný název. V Maďarsku premiér Orbán (jako nějaký samoděržaví) udělal něco podobného už dávno předtím. Nejen s tiskem, ale i se univerzitou. Namísto Středoevropské univerzity George Sorose, mají teď v Budapešti jednu čínskou. Svobodná média v Maďarsku jsou již marginálním pojmem. Maďaři (a nejen oni) ztrácejí přístup k pravdivým informacím. V mnoha podobných, vnitřně slabých státech, se často pěstuje málo nápaditá propaganda, kombinovaná s kultem silného vůdce.
Celé to rozbíjení mediálního prostoru má však (z dlouhodobého hlediska) jeden velmi nepříjemný dopad, který ani neomezeně silný vůdce (s neomezenou mocí a penězi) nedokáže zastavit. Tím dopadem je, nevyhnutelné zaostávání takových zemí.
Vzpomeňte si na to, jak zaostalí jsme byli my po čtyřech dekádách komunismu. Když se otevřely hranice, teprve jsme uviděli tu otřesnou propast mezi námi a vyspělým světem. U nás se to zaostávání začíná také projevovat. Podívejte, jak nefunkční je během covidové krize, náš stát za vlády oligarchy Babiše. Jen samá sebechvála v médiích, ale skutek nikde. Zvládání krize je indikátorem funkčnosti státu a jeho politického vedení.
A to pořád ještě mluvíme o situaci ve vyspělém demokratickém světě. V řadě nedemokratických zemí je to o řád horší problém. Ale ani v několika státech Evropy nejdeme už delší dobu správným směrem. Nové technologie rozbořily starý mediální svět. U nás toho zmatku využívají oligarchové dokonale. A v celé nové části Evropské Unie je to bohužel dost podobné. Jen se podívejte, v kolika zemí muselo být znovu obnovené vysílání Rádia svobodná Evropa (naštěstí pro nás, vysílá z Prahy, pozn. redakce). Už to zdaleka nejsou jen země na Balkáně (Rumunsko, Bulharsko), které dlouhodobě trápí vysoká míra korupce. V poslední době na seznam přibylo Maďarsko, kvůli praktikám premiéra Orbána. Na země bývalého východního bloku je opravdu čím dál méně pěkný pohled. Nerad bych se dožil toho, aby do tak ošklivého klubu vstoupila i Česká republika. Už k tomu opravdu nemá moc daleko.
pokračování zítra